HorniceHornice, e, f. = horní světnice v do- mech židovských, jež pod střechou bývala prostranná a světlá, v níž se společnosť scházívala, das Obergemach, áváyeov. Sš. Mr. 63. — H, tozzia, rostl. Vz Slb. 312. — H. == horníkova žena. — H. = svrchník horních úředníkův. Km. — H, HoRnitz, ves u Mor. Budějovic. Blk. Kfsk. 1372.
